naše škola

menu

úvodní stránka
historie školy
současnost školy
kontakty
zaměstnanci
dokumenty
organizace šk. roku
kalendář akcí
školní družina
škola očima dětí
KMD
LVK - hory
školní poradenské pracoviště
žákovská samospráva
inkluzivní vzdělávání
a asistence
fotogalerie
napsali o nás
zájmová činnost
soutěže a úspěchy
projekty
rada školy
unie rodičů
perličky
sportoviště při ZŠ
Město Trhový Štěpánov
registr oznámení
napište nám
autor stránek




 

škola očima dětí


ŠKOLA MÝMA OČIMA

Většina mých spolužáků si na školu stěžuje, ale já vím, že ji mají také rádi. Ve školních lavicích se učíme, píšeme testy a prožíváme vypjaté nervové situace při zkoušení. Učitelé dávají najevo vliv školy domácími úkoly, které nám ničí odpoledne a někdy i víkendy.
Na druhé straně se nám v těch lavicích moc líbí, máme v nich spoustu zážitků, se spolužáky si užíváme hodně legrace a zábavy o přestávkách i při školních výletech, mimoškolních akcích a někdy i při hodinách.
Naše škola nám dává vzdělání nejen vědomostní, ale hlavně spoustu užitečného do života.
                                                                                                        Markéta Drážková ze 6. třídy

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV
(reportáž)

Přijíždíme k Základní škole v Trhovém Štěpánově. Po výstupu ze služebního vozu naše zraky míří právě k tomuto objektu. Nově zrekonstruovaná škola už z dálky září meruňkově natřenou fasádou a z obou stran ji obklopují mohutné listnaté stromy. Vypadá velice moderně, musíme se podívat dovnitř. Tmavé a prosklené vchodové dveře působí zachovale, nejspíš jsou také nové. 
Za pravými „lítačkami“ vidíme uzamčené šatny ze světle hnědého dřeva. Vracíme se zpět do chodbičky a odstrčíme tentokrát levé „lítačky“. Tu stojíme v přízemí této budovy. Jsou tu malé schody, nad kterými visí obrovský obraz, navazující na další delší poschodí vedoucí do prvního patra. Na stěnách visí všemožné obrázky, na parapetech a na zemi se nachází květiny. Ahoj, povíš nám, kde je tady sborovna, míří naše otázka k maličké holčičce. Žavedu váš tam, mile odvětí. Tady to jéé, vyhrkne ze sebe a odbíhá pryč. Nyní stojíme na konci dlouhé chodby před dveřmi s tučným nápisem SBOROVNA. Hledáte někoho, ozve se za námi. Dobrý den, jsme z místní redakce a potřebovali bychom nějaké informace o této škole, zní naše odpověď. Ráda vás provedu, nabídne se tmavovlasá a usměvavá mladá žena. To bude jen na chvilku, neradi bychom nějak obtěžovali. Ale vůbec ne, právě neučím, takže se vám můžu naplno věnovat, potvrdí nám ještě s větším úsměvem tato učitelka a vezme nás do druhého patra. Naši školu navštěvuje téměř 200 žáků. Učitelský sbor se skládá nejen z žen, ale i z mužů, což se tak často nevidí, pokračuje. Jak jste si již mohli všimnout, je nově zrekonstruovaná, nechybí barevně vymalované třídy a chodby nebo zcela nové ploché obrazovky u počítačů. Vyučujeme dva cizí jazyky – angličtinu a němčinu. Děti navštěvují různé kroužky jako např. výtvarný nebo chemický. Pro ty sportovně nadanější můžeme nabídnout třeba kroužek odbíjené – takto pokračuje asi další půlhodinu. Zavede nás také do tělocvičny – nevelké, ale také opravené. Od dětí se dozvídáme, že jsou tu víceméně spokojené a rády sem chodí (samozřejmě ti mladší, ti starší to už berou spíše jako povinnost).
Ve 3 hodiny opouštíme prostory školy s příjemným pocitem. Určitě bychom Vám ji, našim čtenářům, doporučili navštívit, pokud pro své ratolesti sháníte moderní a kvalitní základní školu, kterou by rády navštěvovaly. Pro bližší informace zadejte na internetu: www.zstrhovystepanov.cz
                                                                                                                Iveta Daňková z 9. třídy

ADAPTAČNÍ KURZ 6. TŘÍDY

V pátek 11. září jsme se vydali na adaptační kurz. Jeli jsme autobusem z Trhového Štěpánova do Zruče a odtud do Poličan u Kutné Hory. V Poličanech jsme vystoupili a několik minut čekali na instruktory z agentury HOBIT. Pak jsme šli deset minut z kopce do Těšitelova mlýna. Ubytovali jsme se až večer. Před tím jsme hráli seznamovací hry. V pátek večer jsme hráli mimo jiné pohádkový softbal. Večerka byla v deset hodin. Někteří z nás ale vydrželi vzhůru až do čtyř do rána. Nikola nařídila budík na sedm hodin, a tak jsme se moc nevyspali. 
Druhý den po snídani jsme hráli vědomostní hru nebo bojovku připomínající bitvu u Kresčaku. Na oběd jsme šli jako pokaždé do hostince v Poličanech. Po obědě jsme hráli týmové hry jako např: „Bez kyslíku“(její součástí byl běh popředu, pozadu, s pneumatikou a s kládou). Večer byla zážitková aktivita a pak jsme šli spát. Tentokrát jsme se vyspali. 
V neděli dopoledne jsme hráli další hry a také jsme se s instruktory bavili o škole, o tom co nás čeká na druhém stupni, jaké bychom si představovali naše učitele a hlavně o vztazích v naší třídě. K obědu byl ŘÍZEK. A po obědě následovalo opakování některých her, např. padání ze zdi. Stoupli jsme si na zeď, zpevnili tělo, předklonili hlavu a čekali jsme na povel od čtyř dvojic, jestli už jsou připravené. A pak zády dolů. Potom už hurá s taškami do kopce na nádraží v Poličanech a domů vlakem. 
Všem se tento výlet líbil. Doufáme, že do konce 9. třídy pojedeme znovu. Můžeme doporučit ostatním. Bylo to moc super. Agentuře HOBIT a panu učiteli moc děkujeme, že tam s námi vydrželi.
                                                                                                                                   žáci 6. třídy

  

EXKURZE 6. A 7. TŘÍDY DO HRADCE KRÁLOVÉ

 Naše třída byla nadšená, když se dozvěděla, že ve čtvrtek 15.10. 2009 pojedeme na exkurzi. V plánu byla prohlídka Obřího akvária v Hradci Králové a pravěké experimentální vesnice ve Všestarech. Jela 6. a 7. třída a i pár osmáků. Byl v tom jeden háček: museli jsme vyjet už v 7 hodin ráno.
V uvedený den ráno jsme tedy vyjeli z Trhového Štěpánova na dálnici. Jeli jsme asi 2 hodiny. V Hradci Králové jsme navštívili Obří akvárium. Tam bylo k vidění přes 400 ryb, z toho asi 40 druhů. Všechny nás upoutala malá rybička, její cena byla totiž 20 000 Kč. Měli tam například býložravé piraně atd. Odděleně měli rejnoky (Berušku a Ferdu), masožravé piraně a želvu Boženu, která měla sílu stisku jako čelisti labradora.
Po prohlídce jsme se přesunuli do HyperTesca, tam byl kratší rozchod. Náš pan třídní učitel Petr Dymák tam málem zůstal! Trochu zapomněl na čas a přitom sám říkal, že na nikoho nebudeme čekat. My na něho ale počkali a pak jsme mu pořádně zatleskali, jakmile vešel do autobusu.
A pak jsme všichni natěšeni pokračovali v cestě do Všestar. Tam nás rozdělili na dvě skupiny. Jedna byla venku a druhá uvnitř sledovala film o stavbě této expozice. Po hodině se skupiny vyměnily. Venku jsme měli spoustu možností. Mohli jsme si vyzkoušet různá řemesla například tkaní látky, zpracování lnu, drcení obilí, obdělávání půdy apod. Celou dobu nás doprovázel černobílý kocourek Pepa. Měl moc rád pozornost.
Na výletě se nám moc líbilo i přesto, že nebylo moc příjemné počasí a doufáme, že se tam ještě někdy podíváme.
                                            za účastníky exkurze Barbora Tomaidesová a Eliška Štefanicová ze 7. třídy

  

SPANÍ VE ŠKOLE 6. TŘÍDA

Líbila se mi bojovka, s Filipem jsme uhnuli velkým obloukem před prasatem. 
J. S.

Moc se mi to líbilo, když jsme šli na bojovku. 
M. M.

Líbilo se mi čtení v knihovně a noční bojovka. 
K. B.

Chutnala mi večeře. 
P. D.

Líbila se mi „schovka“ ve škole. 
M. D.

Nejlepší byla výzdoba pro knihovnu. 
Z. V.

Líbila se mi bojovka. 
O. Š.

Líbila se mi bojovka. Chutnala mi večeře. Byla móóóc dobrá. 
K. Č.

Při noční hře se mi líbilo, že tam byla strašidla. 
D. B.

Líbila se ni „schovka“. Večeře i bojovka byly dobré. 
J. R.

Líbila se mi bojovka. 
N. Z.

Nejlepší byla bojovka v noci, s Kubou jsme zahučeli do louže. 
F. K.

  

PAN VLČEK NA BESEDĚ V ZŠ

Ve čtvrtek 12. 11. nás ve 3. třídě navštívil kronikář Trhového Štěpánova – pan Jaromír Vlček. Během jedné vyučovací hodiny jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací z historie i současnosti tohoto města. Všechny nás upoutaly fotografie a staré pohlednice Trhového Štěpánova i okolních obcí, měli jsme možnost nahlédnout do jedné z kronik. 
Děkujeme panu Vlčkovi za velmi zajímavé a poutavé vyprávění, děkujeme za trpělivé odpovědi na naše všetečné otázky a přejeme pevné zdraví a mnoho sil do další práce.
                                                                                                            třeťáci a pí.uč. Nováková

NÁVŠTĚVA OBORY V HULICÍCH

V pátek 13.11. jsme se (i přes nepříznivě pověrčivé datum) vydali do Hulic, kam nás pozvala Janička Drážková. Do Sedmpán nás dovezl autobus, pak jsme ale museli ještě kousek pěšky. Ukázalo se, že 2 km pěší chůze je pro některé lenivce velké sousto. V Hulicích nás čekala odměna – stádo 15 daňků. V oboře je zde chová pan Drážek, který nám je ochotně ukázal a pověděl nám několik zajímavostí o životě a chovu této krásné zvěře. Když jsme si ruce i pusinky pořádně zamazali od buřtíků a brambor a byli jsme dostatečně načichlí kouřem z pravého podzimního ohýnku, vyrazili jsme zpět – směr Trhový Štěpánov. 
Počasí nám přálo a pátek 13. nepřinesl (naštěstí) žádnou pohromu. Děkujeme manželům Drážkovým za příjemně strávené dopoledne
                                                                                                            třeťáci a pí. uč. Nováková 

LYŽAŘSKÝ KURZ

Radostně jsme odjížděli vstříc zážitkům, které většina ještě neznala. Spolu s námi jeli i ti, kteří byli na horách se školou už mockrát. Cesta krásně ubíhala. Od sobotní jedné hodiny jsme se během 3 a půl hodiny dostali do Janova nad Nisou. Autobus nás vysadil na parkovišti. Byli jsme promrzlí. Vyšli jsme směrem k penzionu Slovanka cestou, která byla pěkně do kopce. Unaveni jsme dorazili k penzionu a ubytovali se na svých pokojích. Na večeři jsem se seznámili s pravidly a řádem penzionu. Večer jsme začali seznamovacími hrami a skončili diskotékou.
První noc jsme se na pokojích moc nevyspali. Vzbudili jsme se brzy před budíčkem. Po snídani jsme se rozřadili do skupin. Zakotvila jsem ve třetí skupině s panem učitelem Limburkem a dívkami z pokoje, kromě jedné, která se jakoby zázrakem dostala do 2. skupiny. V neděli večer jsme si připravily hry my dívky ze sedmé třídy. Hráli jsem hru molekuly, židličkovanou a práskání balónků. Užili jsme si to a zároveň si spolu zatančili i pár ploužáků.
V pondělí na nás dopadla únava, ale sjezdovky byly alespoň klidnější a prázdnější. Večer nám připravili učitelé.
V úterý jsme si jeli odpočinout do libereckého Babylonu. Hodinu jsme strávili v Aquaparku, dále jsme se po skupinkách roztrousili do Lunaparku a IQparku. Do penzionu jsme se dostali okolo čtvrté hodiny. Ten den měli večer připravený kluci.
Ve středu jsme se podle plánu vrátili k lyžování a chystali se na čtvrteční závod naší školy.
Ve čtvrtek ráno jsem se vzbudila, poodhrnu závěs a vidím, že venku hustě sněží. Na snídani jsme se dozvěděli, že se odchod posouvá až na desátou. Sjezdovka nebyla moc upravená, lyžovalo se nám strašně a padalo ještě hůř, takže jsme se vzchopili a dojeli alespoň do naší oblíbené restaurace Arnika. Po obědě bylo jasné, že závod nebude. Šli jsem lyžovat na střední svah, pro nás velký, kde měla být sjezdovka upravenější. Zase tak dobré se mi to nezdálo. Několikrát jsme sjeli a pomalu se připravovali k odchodu do penzionu. Naposledy jsem se ohlédla a promítla si celý týden.
Dorazili jsme do Slovanky, dali lyže do vaků a rozutekli jsme se do pokojů, abychom si sbalili věci. Tématem posledního večera byl karneval. Po večeři vycházeli z pokojů úplně jiní lidé. Líbily se mi všechny masky, nejvíce asi Pat a Mat, skřet, bezdomovec, indiáni nebo také prohození manželů Kladivových.
Ráno zavládl chaos. Nejdřív jsme měli problém vůbec vstát. Všichni jsme se ale dříve nebo později dokutáleli na snídani. Zavazadla jsme si sbalili, pokoj v pořádku opustili.
Jednou musel být všemu konec. Vrátili jsme se živi a zdrávi, šťastni, protože bylo co vyprávět, a tak to má být.

                                                                                                                  Jitka Vávrová ze 7. třídy

  

OKRESNÍ KOLO CHEMICKÉ OLYMPIÁDY

Tento rok se mně a Kristýně dostalo cti účastnit se okresního kola Chemické olympiády. Toto kolo se konalo ve středu 20. ledna v Benešově. Přijeli jsme před 8 hodinou do Benešova a došli ke gymnáziu. Bylo tam příjemné prostředí. Já jsem měla č. 1 a Kristýna č. 2, podle kterých nás rozdělili do 2 skupin. První skupina (to jsem byla já) dělala teoretickou část, která byla pro mě celkově velice náročná, i když v některých částech jednoduchá. Měli jsme na to 70 minut. Kristýna mezitím odešla s druhou skupinou na praktickou část, která trvala 45 minut. Pak jsme měli 45 minut přestávku, po níž se naše skupina přesunula do laboratoře, takže jsme se vyměnili. Tato praktická část se mi líbila víc. V 1 hodinu jsme odjeli domů.
                                                                                                             Markéta Vinšová z 9. třídy

  

EXKURZE DO JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN

Ve středu 17. března jsme místo obyčejné výuky nasedli v 8:00 do přistaveného autobusu a vyrazili směrem k atomovému hradu. Když jsme klikatými cestičkami dorazili k elektrárně, přivítal nás personál Informačního centra. Zavedli nás do malého kinosálu, kde nám promítli v 3D projekci krátké video o celém systému Temelína. Paní průvodkyně nám k tomu řekla ještě pár slov a pustila nás prohlédnout si vystavené expozice ve vedlejších místnostech. Vypili jsme pár chemických kafíček z automatu, nabrali pár informačních letáků a opět sedli do autobusu.
Autobusem jsme objeli část areálu a vydali se za naším dalším cílem, jímž bylo město Tábor. Dostali jsme celkem krátký čas na rozchod, protože jsme část času určeného na rozchod promrhali zastavováním žákovi, který si asi před cestou nevzal kinedryl. Někdo zašel na oběd do fastfoodu, někdo zvolil restauraci. Našemu pedagogickému dozoru však tento čas nestačil a zpozdil se z důvodu vychutnávání steaků.
Nasedli jsme a opustili město. Cestou ještě proběhlo pár zastávek. Nakonec jsme živí a zdraví dorazili domů.
Někdo byl rád, že se něco nového dozvěděl, někdo se jen radoval, že mohl vypadnout ze školy. Závěr si asi musí vytvořit každý sám.
                                                                                                           Martin Janouš z 8. třídy

  

DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ 2. TŘÍDA

Byla jsem v divadle a nejvíc se mi líbilo, jak Sněhurka viděla trpaslíky.
Monika V.

Byli jsme v divadle, pak jsme šli do parku, hráli jsme na babu a na schovávanou.
Kristýna K.

Byli jsme na divadle. Hráli Sněhurku a sedm trpaslíků a Kanimůra a zlá královna. Moc se mi to líbilo.
Aneta B.

Byl krásný den. Byli jsme v parku ve Vlašimi.
Jakub M.

Byli jsme v divadle. Hráli jsme si v parku na honěnou a na schovávanou. Byli jsme v cukrárně.
Štěpán N.

Byli jsme v divadle. Byla to pohádka o Sněhurce. Pak jsme byli u Čínského pavilónu. Hráli jsme na honěnou.
Matěj J.

Ve čtvrtek jsme byli v divadle. A pak jsme šli do parku. Svítilo sluníčko a bylo krásné počasí. Hráli jsme na babu a na schovávanou. 
Adéla V.

Mně se líbilo, že jsme byli v přírodě. Hlavně ty závody, kdo vyhraje.
Daniel S.

Hráli jsme na schovávanou. V divadle se mi líbila Sněhurka, princ a královna a hlavně písnička.
Kája S.

EXKURZE DO LIDIC

Jela jsem na výlet, to se přiznám, jen kvůli tomu, abych se ulila ze školy, jelikož měl být dlouhý den. To jsem ale zapomněla, že vypnou proud, takže to stejně bylo jedno. Nakonec jsem se ale odhodlala jet na výlet i s vyhlídkou, že to bude o ničem. Na druhou stranu jsem se těšila na Armádní muzeum v Praze.
Při prohlížení autentických zbraní, knih, kordů, dokladů a dopisů svým blízkým jsem se pokusila představit si tu dobu temna a došla k názoru, že už by ji nikdo z nás nechtěl nikdy zažít.
Na další exkurzi jsem se dívala poměrně nedůvěřivě. Nějakej kostel Cyrila a Metoděje přece nemůže bejt zajímavej.
Chvíli jsme zmateně hledali vchod a po nalezení a prohlédnutí exponátů, jsme měli odejít do promítací místnosti. Mě však zhypnotizoval nápis: ,,Jsme Češi. Nevzdáme se. Nikdy.“ V tu chvíli jsem na nějakej dokument zapomněla a do promítací místnosti mě musela odtáhnout Markéta.
To už jsem ve filmu čekala jen na atentát na Heydricha a věděla, že atentátníci budou moji nejoblíbenější hrdinové z historie.
Po promítání následovala prohlídka krypty, ve které jsem se zastavila hlavně u děr ve zdi pocházejících ze střelby z ulice. Jako bych tam byla... Jsem ráda, že nic z toho neopravovali. Nebylo by to tak úžasné a fascinující.
Kostel jsem opouštěla nerada, nehledě na cestu do Lidic, která byla dlouhá. Ale překvapilo mě, jak Lidice vypadají hezky a celé kvetou. Když jsme si dali oběd, přešli jsme k monumentu nad bývalými Lidicemi, jež byl zařízen jako muzeum. Spíš mě ale zajímal ten palouk pod ním, hromadný hrob, atd. ... Ale památník lidickým dětem a růžový sad byly pro mě nejúžasnější. Říkala jsem si, že by stálo za to podívat se do Lidic v létě, kdy růže kvetou.
Nevím jak pro koho, ale pro mě to byla nejlepší exkurze za poslední 4 roky.

                                                                                                           Eliška Damborská z 9. třídy

   

PROJEKTOVÝ DEN

Projektový den se uskutečnil 31.3. 2010. Zúčastnily se ho děti od 2. do 9. třídy a 3 prvňáčci, ostatní žáci z 1. třídy si totiž užívali plavání. Všechny žáky jsme rozdělili do 8 skupin. V každé skupině byli žáci, které jsme náhodně vybrali z každé třídy.
Během celého dne, který trval od 8.00 do 12.35, prošly všechny skupiny třídou s velikonočními zvyky, které si připravil Martin Janouš, třídou s mega „Člověče, nezlob se!“, které měla na starosti Olga Štollová nebo třídou s legračními soutěžemi, které připravila Markéta Drážková. Hádanky a hlavolamy si vymyslela Jitka Vávrová, sledování filmů měl na starosti Tomáš Voslář, malování zorganizoval Štěpán Černický. Třídu, ve které se odpočívalo, zajistily Anna Olišarová a Markéta Vinšová. S vytvořením názvů skupin a pokřiků pomohl Petr Dušek a závěrečné shromáždění pro nás připravili Petr Málek a Michal Glückselig.
Na závěr jsme se sešli v tělocvičně, kde se nám představily jednotlivé skupiny se svými vlajkami a pokřiky. Také nám řekly jméno své skupiny a představily členy svého družstva. Poté vyhlásil Štěpán Černický autory nejhezčích obrázků a předal jim diplom a malou výhru. A tím skončil náš volný den.
Rádi bychom poděkovali celému Žákovskému parlamentu a všem učitelům, kteří nám pomáhali (např. pí uč. Früblingová, pí. uč. Nováková, p. uč. Limburk, p. uč. Vrbický, pí. uč. Špirková, p. uč. Balšánek, pí. uč. Krucká, pí. uč. Mládková, p. uč. Dymák)
Moc děkujeme!
P.S. Doufáme, že všem zůstaly nervy v celku.
                                                                 za Žákovský parlament Markéta Drážková a Jitka Vávrová

  


 

úřední e-deska

Projekt MODERNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

EU peníze školám

Cool pedagog

jídelní lístek

jídelní lístek

60 LET ZŠ TŠ

práce žáků

videa

fotografie 2007-2018

školní rok 2017/2018

školní rok 2016/2017

školní rok 2015/2016

školní rok 2014/2015

školní rok 2013/2014

školní rok 2012/2013


školní rok 2011/2012


školní rok 2010/2011

školní rok 2009/2010

školní rok 2008/2009
Výlet 1.+2.tř. Jihlava
školní rok 2007/2008
projekty